Ašské listy, 20.7.2009
Je neděle, 5 hodin ráno SEČ. Celá krajina spí, sice se už rozednívá, ale díky zamračené obloze je stále ještě velké šero a navíc padá mlha. Kousek od Moldavy, blízko česko-německých hranic v Krušných horách, se táhne mírně zvlněná pláň a na první pohled je vidět, že tady člověk nehospodaří. Tráva je vysoká do půli pasu, kde tráva není, tam vykukuje bochánek mechu nebo probleskuje hladina vody v rýhách a loužích - neklamné znamení bažiny. Občas poruší travnatou plochu neprostupné houští kosodřeviny či spadlý strom. Ačkoliv je červen, je opravdu sychravo a vlezavá mokrá zima zalézá za nehty. Zpoza kosodřeviny se ozývá funění a praskání větviček - že by divočáci na pastvě? Ale ne, teď probleskuje příšeřím baterka - tak tedy pašeráci ? Ale s tak malými batůžky, co mají ty dvě postavy na zádech, by museli domnělí pašeráci překonávat hranici jako tryskomyši sem a tam celý den. Co se tady k sakru děje ?
Odpověď je potřeba hledat za písmeny ČRA. To je zkratka České rogainingové asociace, sdružení, které se snaží propagovat jeden z extrémních sportů - rogaining, neboli orientační běh na 24 hodin. Pro mnohé je to asi nepředstavitelné, ale jde opravdu o závod, který trvá celých 24 hodin. Pořadatelé rozmístili celkem 62 různě obodovaných kontrol na ploše přibližně 20x15 km. Vítězí ten, kdo za 24 hodin orazí kontroly v největší bodové hodnotě. Je-li stejný počet bodů, vítězí ten, kdo zvládl oběhnout kontroly za kratší dobu. Závodníci obdrží 2 hodiny před ostrým startem mapu s vyznačenými kontrolami a musí si promyslet trasu. Jak s co nejmenším převýšením zdolat co nejvíce kontrol, zda vůbec spát, případně kde přespat, a které kontroly by byly k nalezení ve tmě a které je vhodné nechat na den. Nejde o úkol jednoduchý, družstva na medailových pozicích urazila letos každé více než 100 km v terénu, kde se přes 40 let nehospodaří a kam pořadatelé rozmístili kontroly do nadmořské výšky od 350m až po 960m.
Jak se tedy stát přeborníkem ČR v rogainingu? Velmi jednoduše. Stačí najít podobného šílence či nezmara, který vydrží 24 hodin v kuse vyklusávat, nebo alespoň pochodovat, ať už je světlo nebo tma. Taky by neměl být z cukru ani soli, protože v bažinách je vody nejméně do půli lýtek, a z oblohy padá voda ve formě deště, mrholení nebo mlhy. Puchýřům se musí zasmát, k pití mu stačí voda z potoka (ostatně to doporučili i pořadatelé). A když se bloudí půl hodiny okolo kontroly, nerozčiluje se, nenadává, nechytá depresi, ale podrží dobrou náladu a případně dá k dobrému nějaký vtípek. Našli jste se ? Jestli uvedený popis na vás padne jako ulitý, popřemýšlejte o účasti na mistrovství ČR v rogainingu. A možná, že ašští orientační běžci, Karel Pilař a Jindřich Kovář, tvořící družstvo s příznačným názvem Ašáci-pašáci, najdou příští rok přemožitele. Letos však v mužských veteránech neměli konkurenta a porazili své soupeře o stovky bodů. Dokonce i v absolutním pořadí mužů bez rozdílu věku skončili na mistrovství republiky třetí, za dvěma družstvy reprezentantů. Jak je vidět, pravidelná účast na trénincích a orientačních závodech dává dobrý základ, i když trénovat přímo na rogaining je možné asi jen teoreticky - normální člověk zapojený do pracovního procesu si stěží najde čas si 24 hodin v kuse potrénovat.
Závod, pořádaný Krušnohorským rogainingovým klubem poslední červnový víkend 27.-28. v prostoru od Teplic až po Zinnwald, je již minulostí a všech 230 účastníků z několika zemí Evropy na něj jistě vzpomíná, neboť ústřední motto pořadatelů znělo: zážitek nemusí být pěkný, hlavně že je silný. Nádherný úspěch ašáků je zároveň závazkem do budoucna. Doufejme, že ašským přeborníkům republiky bude přát zdraví, síla i štěstí příští rok.