Ašské listy, 8.11.2009
Svého času byla velice populární píseň skupiny Premiér o mladíkovi, který již od mládí velice toužil po velmi specifickém a pochmurném povolání – píseň nesla název Hrobař. HROBařem se ale může člověk stát i bez předchozího studia a bez toho, že by šáhnul na krumpáč, motyčku nebo hrábě. On totiž není hrob jako HROB. Je všeobecně známo, že do hrobu si s sebou člověk nic nevezme, na HROB je potřeba čip, buzola a hodně sil - člověk si na HROBu šáhne pořádně na dno svých sil, ale do hrobu se dostane, až když žádné nemá. Přes usilovné pátrání se mi nepodařilo zjistit, z jakého důvodu dali zakladatelé horského orientačního běhu své disciplíně zkratku HROB. Možná měli pocit, že při obvyklých vzdálenostech, možnostech orientace a náročnosti terénu jsou asi účastníci zralí na hrob...
Letošní HROB se konal na přelomu října a listopadu na Šumavě v okolí Javorníku, mezi obcemi Kašperské Hory a Vimperkem. Termín to byl šibeniční s ohledem na počasí, běžně už zde touto dobou bývá sníh. Ten sice letos napadnul, ale stačil roztát a nový ještě nepřišel. I tak si ale účastníci mohli „vychutnat“ start v teplotách okolo -5C, jinovatce a mlze. Ještě že pořadatelé závodníky nešetřili a natáhli tratě do vysokých nadmořských výšek, nad mraky – běžcům tím opepřili závod. Člověku se hned více rozproudí krevní oběh, když od jedné kontroly k druhé musí překonat hluboké údolí, navíc s mrazivou mlhou. Ale nechme ironie, počasí ale mohlo být daleko horší, mohlo pršet, případně sněžit a podmínky měli všichni stejné. Co ale stejné pro všechny nebylo, byly tratě. Pořadatelé na oba dny přichystali 8 různých tratí, aby si mohli účastníci podle odhadu svých schopností a možností vybrat trať – od 11,5km a pouhých 400m převýšení až po 26,5km s 1km převýšením. Pochopitelně, jako u všech odnoží orientačního běhu, jde o vzdálenosti vzdušnou čarou – co si závodníci přidají vlivem terénu, špatné volby postupu případně orientačními chybami je věc úplně jiná. Tipnete si, kolik šílenců z celé ČR se tak extrémních závodu zúčastní ? 10? 100? Přidejte! Z 280 přihlášených se nakonec na start dostavilo 250 závodníků, kteří podle pravidel HROBu musí startovat ve dvojicích. Jednak jde o posílení bezpečnosti účastníků, jednak o jakýsi návrat ke kořenům orientačního běhu – v prvopočátcích OB startovaly dvojice, nikoliv jednotlivci jako nyní. Pořadatelům, respektive mapařům, se podařilo vytvořit ještě jednu záludnost – místo na okraj zakreslili přímo do mapy malého lvíčka stejnou čarou, která se používá pro zákres cesty. A protože přes lvíčka vedla spojnice dvou kontrol, nejedna dvojice dumala chvíli v lese nad tím, co je to za divné cesty. Protože má HROB hromadný start, snaží se pořadatelé roztrhat souvislé pole běžců. Letos použili tzv. freeorder – tedy volné pořadí kontrol, které představovalo letos 7 kontrol vložených do závodu, které si běžci mohli orazit v libovolném pořadí. Záměr to byl přímo bohulibý, ale praktická realizace silně pokulhávala. Volné pořadí měly jen některé kategorie a navíc z mezičasů vyplývá, že stavitel tratí rozmístil kontroly tak nešikovně, že všech 75 družstev s freeorderem volilo jediný postup. A tak pole běžců roztáhl po hromadném startu jen rozdíl ve fyzičce a dohledávka kontrol.
Letošní, závěrečný HROB na Šumavě byl zároveň mistrovství ČR. Jak tušíte již z titulku článku, pochází letošní mistr ČR z Aše. Dokonce ne jeden, ale hned dva. Oddíl OB při KČT může být na své členy, K.Pilaře a J.Kováře pyšný – letos tato dvojce vybojovala v extrémních sportech hned dva mistrovské tituly – v červnu na rogainingu a na podzim ve veteránské kategorii HH40 (muži nad 40). Dvojice po názvem Ašáci-pašáci ukázala soupeřům záda hodně zdaleka, ašáci zvládli celkových 40km za 347 min., druhé veteránské družstvo ztrácí v celkovém součtu obou dní na ašáky přes 50 minut!